Náboženství - černá nemoc lidstva

Napsal Vítek Baroch (») ve čtvrtek 6. 7. v kategorii Kultura, přečteno: 48×
bez-nazvu-2.png

Náboženství nás učí, že člověk se musí řídit podle určité morálky, protože jinak se obrací zády k vyšší síle, ať už k nadpřirozené osobě nebo k jakési energii. Snaží se nám podstrčit, že jsme něco méně, že jsme oproti někomu (nebo něčemu) malí a bezmocní. Samozřejmě je potřeba se buď modlit, nebo alespoň uctívat nějaké hloupé symboly. Je však pochopitelné, proč tomu tak je. V následujícím článku píši o svém názoru na náboženství.

Exodus 22:19 Kdo by obětoval bohům a ne samotnému Hospodinu, propadne klatbě. – Milá věta z bible, která jasně shrnuje názor na pohany. Argumentace, že jde o větu vytrženou z kontextu, je sice pravdivá, ale to nic nemění na tom, že tam i doteď tato věta je. Pokud byla do bible z dřívějších historických důvodů přidána a dnes již tato věta neplatí, jen to vypovídá o zastaralosti celého křesťanství.

Představte si, že jste pravěký člověk. S koncem doby ledové se začínáte seznamovat se zemědělstvím. I přes hojný počet divokých prasat, které lze lovit, na zemědělství závisí životy vaší rodiny. Těsně před sklizní se v noci probudíte, protože vás zbudil hrom. Vyjdete ven a uvidíte záblesk. Když se porozhlédnete po okolí, co se to vlastně děje, zjistíte, že vám vaše úroda hoří. S nedostatkem zkušeností a vědeckého poznání si začnete domýšlet, co se vlastně stalo. Pravděpodobně vás napadne, že někdo na vás tuto pohromu seslal. Musel to být někdo, kdo má větší moc než vy, kdo vás může jen při pomyšlení rozcupovat, pravděpodobně bůh (nebo nějaký nadpřirozený duch, říkejte tomu, jak chcete). Tento příklad jsem si vymyslel, avšak hypotéz, které vysvětlují počátky náboženského smýšlení, je nespočet (podobně jako objevení ohně). Můj příklad ale nemusí být daleko od reality.

Dokument Richarda Dawkinse o náboženství.

Náboženství, většinou tedy polyteistické, bylo pak rozšířeno jak v pravěku, tak ve starověku. Naznačují nám to mimo jiné mnohé megalitické stavby (z období neolitu a eneolitu). Tyto stavby hojně sloužily k náboženským, ale také astronomickým účelům. Jak víme, tyto dva pojmy byly v historii dost spojeny. Náboženství a víra v nadpřirozeno je zachycena i na pravěkých jeskynních malbách. O starověkém náboženství toho víme ještě více. Egypťané, Řekové, kopíráci Římané, ale i ostatní národy jsou svým náboženstvím proslulé.

Někteří barmští buddhističtí mniši stojí v čele radikálních nacionalistů. Nejvýraznější postavou z jejich řad je pětačtyřicetiletý Ašin Wirathu. Jeho plamenná kázání proti muslimům se dostala až na přední stranu časopisu Time, který jej označil za tvář buddhistického teroru.

Síla náboženství a to, že má v mozku člověka místo, se využila ve středověku. Po celou dobu byla církev morálním pohonem pro práci lidí, kteří neměli právo na vlastní majetek a jejich smyslem života bylo pracovat pro svého pána. Měli velmi zajímavý den… Vstali, začali pracovat, pomodlili se a šli spát. Modlitba jim dávala pocit naděje, ale také to, že až jednou umřou, dostanou se do nebíčka, kde už bude navždy skvěle. Paralelu zde můžeme vidět u islámských teroristů, kteří mají podobné smýšlení. Také očekávají, že pokud budou poslušní, dostanou se na lepší místo. Bohužel, s jistotou lze říct, že nehledě na náboženství, všichni nakonec shnijí v hlíně nebo budou spáleni na popel.

„V ten den nebudou nevěřícím majetky ani děti jejich proti Bohu nic platny a stanou se palivem pro oheň pekelný“.  Tohle je pro změnu citace kopie bible – z koránu.

V dnešní době je náboženství vnímáno hlavně na duchovní úrovni (samozřejmě teď mluvím o vyspělých zemích světa, ne o ortodoxních prdelích). Hloupí lidé věří v různé energie, meditují a předávají svou energii ke hvězdám nebo jsou prostě členy tradičních (zastaralých) náboženství, jako je například již zmíněné křesťanství. Těmto lidem dává bůh určitou naději a sílu, je však sporné, zdali by jim podobně nepomohla četba Harryho Pottera, namísto bible. I když pravda, killstreak Lorda Voldemorta je o dost menší, než ten, co má křesťanský Bůh.

„Jsem proti náboženství, protože nás učí jak být spokojení, aniž bychom rozuměli světu.“ – Richard Dawkins. Slavný vědec, který poprvé použil slovo mem. Ve většině jeho názorech na náboženství se s ním shoduji.

Je důležité si uvědomit, že náboženství není založeno na důkazech, což znamená, že není založeno na pravdě, což znamená, že bůh prostě a jednoduše není. Je reálný stejně, jako druhá osobnost člověka s rozdvojenou osobností. Existence jakéhokoliv boha je pouhou hypotézou, tedy výpovědí, která nemusí platit a čeká na vyvrácení či potvrzení. A protože nikdo nedokáže tuto existenci dokázat, avšak dá se velmi jednoduše vyvrátit, lze ji považovat za blud. Samotná existence Ježíše je pouhou hypotézou. Slavné Turínské plátno je s velkou pravděpodobností podvrh, a pokud ne, žádným způsobem existenci Ježíše nedokazuje. Chůze po vodě, zmrtvýchvstání, zázračné uzdravení nemocného, otěhotnění panny, zjevení, rozestoupení moře, nadlidská síla nebo třeba to, že Mohamed vzlétl k obloze, jsou věci, které přímo popírají zákony vesmíru, které jak víme, jsou jasně dané a neporušitelné. Jakmile řekneme evidentní blbost, všichni nás budou mít za blbce. Jakmile řekneme evidentní blbost, kterou pokládáme za náboženský zázrak, připojí se k nám miliarda lidí.

Celkem si křížové výpravy ve Svaté zemi, Turecku a Arábii až do pádu Akkon v roce 1291 vyžádaly 20 milionů obětí.

Co je mi vlastně do toho, že někdo v něco věří? Čemu to vadí? Jak už bylo řečeno, náboženství je nevědecké. Existují názory, že náboženství je přímo spojené s vědou nebo že vědě neodporuje (takový názor má třeba pan Grygar, hlava Českých Skeptiků, křesťan). Můj názor je však opačný. Náboženství je založeno na nepoznání, na nadpřirozenu, na zázracích a na iracionalitě. Věda je přesným opakem. Přestože není bezchybná, dává nám ten nejpřesnější pohled na svět. Oproti náboženství je věda extrémně důležitá a musí být popularizována hlavně pro mládež (pod slovem popularizovat si nepředstavujte kreslení Stalina na papír).

Počet teroristických útokůTerorismus dříve nebyl neobvyklý. Islámský ano.

Bohužel, popularizováno je spíše náboženství. Hlavně tedy v náboženských rodinách. Ono nevadí, že manželský pár věří v zrůdnou ideologii. Horší je, když tuto ideologii (v tomhle případě náboženství) cpe svým dětem, třeba už jako novorozeněti. Podivný a zbytečný akt, nazývaný křest, se provádí na dětech, kteří se nemohou bránit a kteří těžko dokáží racionálně přemýšlet. Učení o bohu, náboženské dětské tábory, školy, mše…  Všechny tyto instituce mají v oblibě opovrhovat evolucí a jakémukoliv poznání, které je proti jejich přesvědčení. Dětem se vymývají mozky a jsou indoktrinováni, bez šance se bránit. Jejich rodiče vám klidně řeknou, že až jejich dítěti bude osmnáct, klidně si může vybrat, čemu věřit. Jenže pokud mu mozek vymyli úspěšně, pravděpodobně už těžko názor změní. A pokud změní, bude mít vůbec šanci vyjít s rodinou?

Indičtí partyzáni-teroristé na sebe upoutali pozornost výbuchy a atentáty už v době britské koloniální nadvlády. Po jejím zániku a po rozpadu Indie na muslimskou a hinduistickou část se hinduistický nacionalismus projevuje agresivitou vůči v Indii dosud žijícím muslimům a jejich mešitám, ale také ve snaze obnovit některé staré tradice Indie, které zakázali britští kolonizátoři, jako je praxe satí, tedy upalování vdov spolu se zesnulým manželem.

Na vědě je úžasné to, že každý velký vědec v něčem neměl pravdu. Ani my nemáme ve všem pravdu. Neustále se k pravdě přibližujeme, nelze tvrdit, že jen náš názor je pravdivý. Věda stále mění názory, postoje, někdy i razantně (vzpomeňte si na Einsteina a jeho teorii relativity, která popírá newtonovskou fyziku, která bohatě stačí k úspěšnému letu rakety). Náboženství má v oblibě být násilné, zastaralé, stovky let se nevyvíjet, čerpat z tisíc let starých lží a způsobovat vraždy.

Podle průzkumu Jacobsona a Decarda z roku 2015 citovaného v analýze Evropských hodnot z května 2016 považovalo 35 % muslimů ve Velké Británii, Francii a Německu za ospravedlnitelné použití násilí na ochranu své náboženské víry.

Motivem, tedy motorem milionů vražd bylo a bohužel i je náboženství. Pokud někdo říká, že náboženství nikdy motivem není, že motivem je třeba špatný psychický stav pachatele, pak by se měl nějakého detektiva zeptat, proč bylo slovo motiv zavedeno. V poslední době nejznámější náboženský vražedný teror, islámský terorismus, zavinil smrt stovkám nevinných Evropanů, ale také samotných muslimů. Známý je také případ z 18. listopadu 1978 v Jonestownu v bývalé britské Guyaně, kde došlo k masové sebevraždě 913 členů sekty. Samozřejmě z náboženských důvodů. Můžeme jít ale více do historie. Samotní nacisté si brali inspiraci z křesťanství a v knize Mein Kampf od Adolfa Hitlera lze najít mnoho náboženských vizí. Křesťanství a bůh byl pro nacismus jedním ze stavebních kamenů (stejně jako socialismus, jak ironické). Do historie ale můžeme jít ještě dál. Křížové výpravy, pořádané papežem proti muslimům, pohanům a kacířům za dob středověku, patří mezi největší přehlídky mrtvol. A co takový Jan Hus, který byl upálený pouze za odlišný názor? I když pravda, v některých většinových muslimských zemích se za odlišný náboženský názor nebo za homosexualitu stále zabíjí.

Liebensfels vyzýval k vytváření zvláštních eugenických klášterů, kde budou „árijští chovní samci“ dbát o zachování čisté árijské krve.

Ateismus tohle všechno zachraňuje. Obecná bezbožnost nám ukazuje, že i bez víry má člověk morální zásady, které plynou z toho, že se chce cítit dobře, a proto se musí chovat dobře k ostatním. K respektování ostatních nepotřebujeme bibli ani šaríu, stačí nám lidská práva, zákony našeho státu a hlavně pořádné vzdělání. Víra v boha je, podle průzkumů z celého 20. století, častější u méně vzdělaných a méně inteligentních lidí. Ateismus je pohonem pro skepticismus a pro vědu. Hrdí můžeme být v tomto ohledu na Českou Republiku. Ta má po Estonsku 2. nejnižší podíl občanů hlásících se k nějakému náboženství. I přesto se tu najdou lidé, co věří v magické schopnosti karet nebo věří na budhistickou karmu. My, ateisté, musíme udělat všechno proto, abychom vytvořili sekulární společnost a mírově skončili s každým zrůdným náboženstvím a šarlatánstvím. Život je jenom jeden, až umřeme, nic už nebude. Nechceme čekat na lepší místo. Tohle je to nejlepší místo na celém vesmíru. Ámen.

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno

Komentování tohoto článku je uzamčeno.